- po skončení 2. světové války – vyrovnání se s novou realitou – selhání člověka
- umění se stává obchodním artiklem, centrem umění New York – emigrace evropských avantgard + podpora umění + dobří umělci přímo tam
- formuje se abstraktni expresionismus v USA, informalni umeni a tasismus v Evrope
2. / PERIODIZACE DEJIN JE SLOZITY PROCES A PODLEHA RUZNYM STEREOTYPUM, POKUSTE SE NAJIT JINE DELENI UMENI 20. STOL. NEZ UMENI PRED A PO ROCE 1945 A VYSVETLETE JEHO SMYSL
3. / 40.LETA, UMELCI A INTELEKTUALOVE - VLNA EXULANTU, KTERI ZA TIMTO STEHOVANIM STOJI
- Action painting (akční malba, někdy také gestural abstraction) vzniklo v
USA v druhé polovině 40. let. Americké umění se tak poprvé osvobodilo od vlivu evropského umění a vytvořilo si svůj vlastní zcela unikátní malířský styl. Tento směr se vyvíjel ve Spojených státech od počátku 40. let do počátku 60. let 20. století a vznikal současně s abstraktním expresionismem. má mnohé společné s tachismem
- kritik Rosenberg poprve pouzil oznaceni, terminem popsal novy trend umelcu v NY, malor jako zprostredkovatel nejvetsiho zazitku..
- malba jako fyzicka zalezitost, rozmerna abstraktni platna, barvy nanaseny primo z tuby nebo plechovky, vznik jako impulzivni jednani
- technika - liti barvy na platno a cakani barvy stetcem
4. / AMERICKY ABSTRAKTNI EXPRESIONISMUS
- po skončení 2. světové války – vyrovnání se s novou realitou – selhání člověka
- umění se stává obchodním artiklem, centrem umění New York – emigrace evropských avantgard + podpora umění + dobří umělci přímo tam
- uvolněná malířskost; vyjádření psychických stavů, instinkt, spontánní emoce, duchovní nebo fyzická energie
- rozvoj expresionistické, gestické malby; důležitost gesta, výrazu, exprese
- tento směr dynamicky objevoval hloubku a napětí emocí na plátně a jeho charakteristickým rysem bylo přijímání umělce jako nekonformní individuality
- cenění impresionismu, kubismu a hlavně abstraktního expresionisme (obraz jako iluze prostoru lže)
- obrazy abstraktních a lyrických expresionistů působí vnitřním jasem a mlžnou magickou citovou bezprostředností, vyjadřují základní lidské pocity v objevování abstrakce ve vztahu mezi barvou a formou
- plátna vznikají jako konečná odpověď po dlouhé meditaci, chladné a systematické uvažování je zcela zatlačeno ze světa mystiky, tichá a tajemství zen-buddhismu
Jackson Pollock 1912–1956- legenda amerického umění, ztělesnění triumfu Ameriky – stejně jako pro Evropu Picasso
- americký malíř; nejvýznamnější představitel amerického abstraktního expresionismu
- po roce 1947 vytvářel obrazy malované technikou drippingu – lití a cákání barvy na nenapnuté plátno na podlaze
- nedá se mluvit o kompozici; obraz má charakter pole = allover painting
- ploch budí dojem, že je segmentem nekonečného prostoru – vstoupit do obrazu a stát se jeho součástí
- automatické, mystický okamžik, který nesouvisí s ničím venku, člověk je v kontaktu jen se svým podvědomím a tím, co právě dělá
Willem de Kooning 1904–1997- hlavně ale brutálně malované obrazy žen, agresivní tahy štětce; neomezoval se na čistou abstrakce – ženské tělo
- silné vrstvy barvy energeticky rozetřené po plátně postupně ve vyváženosti figurace i abstrakce
- Marilyn Monroe – exhibicionistické, lehce oslnivé rysy hollywoodské hvězdy
- v sedmdesátých letech se de Kooning obrátil k figurativnímu sochařství
Mark Rothko 1903–1970- narozen v Rusku, emigroval do USA se svými rodiči, byl převážně malířem samoukem, k abstrakci se stejně jako k filosofiím Dálného Východu dostal v roce 1945
- eliminovat intelektualismus – oprošťuje své obrazy od symbolů a tvarů, spirituální atmosféru
- jednoduché barevné kompozice působí dojmem, že obsahují zvláštní hlubokou pravdu,-výsledkem dlouhé a namáhavé meditace – colorfield
- Rothkova plátna bez určitých forem představují pravé učení abstraktního expresionismu – duše, Mark Rothko spáchal sebevraždu v roce 1970
Barnett Newman 1905–1970- americký malíř byl mistrem v objevování prostorových efektů a bohatých barev, byl průkopníkem umění, které bylo nekompromisně abstraktní a zároveň obsahovalo silné emoce
- Newman se k abstrakci dostal přes surrealistické kresby, které vytvářel ve 40. letech, charakteristickým znakem – vertikální čárou, která vypadá jako zip; monochromní pole rozdělené jedním nebo více pruhy
- uspořádání pruhů podněcuje diváka, aby se soustředil na prostorový zážitek čisté barvy; skrze viditelné se snaží ukázat nekonečno
- v 60. letech byl Newman také jakousi otcovskou figurou nastupující generaci minimalistů a konceptuálních umělců
5. / ROZDIL MEZI AMERICKYM ABSTRAKTNIM EXPRESIONISMEM A EVROPSKYM INFORMELEM
Informel, art brut- umění v původním surovém, stavu; spontánní, neškolené umělecké projevy; dětská tvorba; umění prehistorických nebo primitivních národů; umění duševně chorých; grafitti… = nezávisle na regulích uměleckého světa
- informel je umění netvárnosti - silné vrstvy barvy s kousky omítky, rozdrceným mramorem, pískem i sádrou působí hrůzným napětím
- umělec pracuje s barvou jako s blátem, všemožně ji míchá a kupí vrstvy na povrchu plátna v hrůzné životnosti
- barevná hmota pak na plátně zobrazuje širokou škálu pocitů, vidin samoty, odcizení, hněvu, hrůzy a zničení časem
- informel si nade vše cení svou bezprostřednost, vitalitu a nezkaženost, a tak jsou často jako umělecká díla vystavovány obrazy šílenců
- úsilí o „novou“ orientaci člověka ve světě, o řešení a naplňování vztahu subjektu moderního člověka ke světu, v němž se vrstvila existenciální úzkost s noetickou skepsí a devalvací stávajících hodnot
- záměr maximálního výrazového působení netradičními výtvarnými postupy, prostředky a materiály, které svým radikalismem a jiností byly příslibem něčeho „nového“ (po válce, která vzala jistoty, ale nedala nové)
- bez estetizace, stržení pout s tradicí a s pojmy jako krása, tvar rytmus, řád
4. / AMERICKY ABSTRAKTNI EXPRESIONISMUS
- po skončení 2. světové války – vyrovnání se s novou realitou – selhání člověka
- umění se stává obchodním artiklem, centrem umění New York – emigrace evropských avantgard + podpora umění + dobří umělci přímo tam
- uvolněná malířskost; vyjádření psychických stavů, instinkt, spontánní emoce, duchovní nebo fyzická energie
- rozvoj expresionistické, gestické malby; důležitost gesta, výrazu, exprese
- tento směr dynamicky objevoval hloubku a napětí emocí na plátně a jeho charakteristickým rysem bylo přijímání umělce jako nekonformní individuality
- cenění impresionismu, kubismu a hlavně abstraktního expresionisme (obraz jako iluze prostoru lže)
- obrazy abstraktních a lyrických expresionistů působí vnitřním jasem a mlžnou magickou citovou bezprostředností, vyjadřují základní lidské pocity v objevování abstrakce ve vztahu mezi barvou a formou
- plátna vznikají jako konečná odpověď po dlouhé meditaci, chladné a systematické uvažování je zcela zatlačeno ze světa mystiky, tichá a tajemství zen-buddhismu
Jackson Pollock 1912–1956- legenda amerického umění, ztělesnění triumfu Ameriky – stejně jako pro Evropu Picasso
- americký malíř; nejvýznamnější představitel amerického abstraktního expresionismu
- po roce 1947 vytvářel obrazy malované technikou drippingu – lití a cákání barvy na nenapnuté plátno na podlaze
- nedá se mluvit o kompozici; obraz má charakter pole = allover painting
- ploch budí dojem, že je segmentem nekonečného prostoru – vstoupit do obrazu a stát se jeho součástí
- automatické, mystický okamžik, který nesouvisí s ničím venku, člověk je v kontaktu jen se svým podvědomím a tím, co právě dělá
Willem de Kooning 1904–1997- hlavně ale brutálně malované obrazy žen, agresivní tahy štětce; neomezoval se na čistou abstrakce – ženské tělo
- silné vrstvy barvy energeticky rozetřené po plátně postupně ve vyváženosti figurace i abstrakce
- Marilyn Monroe – exhibicionistické, lehce oslnivé rysy hollywoodské hvězdy
- v sedmdesátých letech se de Kooning obrátil k figurativnímu sochařství
Mark Rothko 1903–1970- narozen v Rusku, emigroval do USA se svými rodiči, byl převážně malířem samoukem, k abstrakci se stejně jako k filosofiím Dálného Východu dostal v roce 1945
- eliminovat intelektualismus – oprošťuje své obrazy od symbolů a tvarů, spirituální atmosféru
- jednoduché barevné kompozice působí dojmem, že obsahují zvláštní hlubokou pravdu,-výsledkem dlouhé a namáhavé meditace – colorfield
- Rothkova plátna bez určitých forem představují pravé učení abstraktního expresionismu – duše, Mark Rothko spáchal sebevraždu v roce 1970
Barnett Newman 1905–1970- americký malíř byl mistrem v objevování prostorových efektů a bohatých barev, byl průkopníkem umění, které bylo nekompromisně abstraktní a zároveň obsahovalo silné emoce
- Newman se k abstrakci dostal přes surrealistické kresby, které vytvářel ve 40. letech, charakteristickým znakem – vertikální čárou, která vypadá jako zip; monochromní pole rozdělené jedním nebo více pruhy
- uspořádání pruhů podněcuje diváka, aby se soustředil na prostorový zážitek čisté barvy; skrze viditelné se snaží ukázat nekonečno
- v 60. letech byl Newman také jakousi otcovskou figurou nastupující generaci minimalistů a konceptuálních umělců
5. / ROZDIL MEZI AMERICKYM ABSTRAKTNIM EXPRESIONISMEM A EVROPSKYM INFORMELEM
Informel, art brut- umění v původním surovém, stavu; spontánní, neškolené umělecké projevy; dětská tvorba; umění prehistorických nebo primitivních národů; umění duševně chorých; grafitti… = nezávisle na regulích uměleckého světa
- informel je umění netvárnosti - silné vrstvy barvy s kousky omítky, rozdrceným mramorem, pískem i sádrou působí hrůzným napětím
- umělec pracuje s barvou jako s blátem, všemožně ji míchá a kupí vrstvy na povrchu plátna v hrůzné životnosti
- barevná hmota pak na plátně zobrazuje širokou škálu pocitů, vidin samoty, odcizení, hněvu, hrůzy a zničení časem
- informel si nade vše cení svou bezprostřednost, vitalitu a nezkaženost, a tak jsou často jako umělecká díla vystavovány obrazy šílenců
- úsilí o „novou“ orientaci člověka ve světě, o řešení a naplňování vztahu subjektu moderního člověka ke světu, v němž se vrstvila existenciální úzkost s noetickou skepsí a devalvací stávajících hodnot
- záměr maximálního výrazového působení netradičními výtvarnými postupy, prostředky a materiály, které svým radikalismem a jiností byly příslibem něčeho „nového“ (po válce, která vzala jistoty, ale nedala nové)
- bez estetizace, stržení pout s tradicí a s pojmy jako krása, tvar rytmus, řád
- zakládá se na spontánním expresivním gestu – protiklad ke geometrické abstrakci
Termín art informel byl poprvé použit v roce 1952 v knize francouzského uměleckého kritika a spisovatele Michela Tapié nazvané Un Art Autre (Jiné umění)
Jean Dubuffet
Hans Hartung- drsné a dramatické linie černé barvy dominují neurčitému bledému pozadí- kaligrafie tvořená svázanými snopy čar uspořádaných křížem přes sebe vyzařuje sílu a energii
Termín art informel byl poprvé použit v roce 1952 v knize francouzského uměleckého kritika a spisovatele Michela Tapié nazvané Un Art Autre (Jiné umění)
Jean Dubuffet
Hans Hartung- drsné a dramatické linie černé barvy dominují neurčitému bledému pozadí- kaligrafie tvořená svázanými snopy čar uspořádaných křížem přes sebe vyzařuje sílu a energii
6. / AVANTGARDA A KÝČ
- GREENBERG - žil a pracoval v NY, levičákl marxista, upínal se k teorii modernismu
- koncepce kýčed, popularni kultura, oficialni kultura, akademismus, vyzdvihuje avantgardu jako umeni sve doby
7. / COLOR FIELD PAINTING
- MARK ROTHKO, BARRET NEWMAN - STETCEM VELKE PLOCHY, NAROZDIL OD POLLOKA, CO CAKAL
8. / POVÁLEČNÁ UMĚLĚCKÁ VÝSTAVA KONCIPOVANA JAKO VYPORADANI SE S NACISTICKÝM ODKAZEM ERNESTE KUNST - ZVRHLEHO UMENI ? KDY A KDE SE KONALA ?
- Umělecká díla, která podle nacistické ideologie spadala do této skupiny, byla zakazována jako „židobolševická“ nebo svou podstatou neněmecká; autorům, jejichž dílo bylo takto označeno, byla zakázána další tvůrčí činnost. Termín vychází z německého slova Entartung(degenerace), které se v lékařství prosadil na konci 19. století, a zpopularizovala ho propagandisticky koncipovaná výstava stejného názvu pořádaná roku 1937 v Mnichově, kde se vystavovalo přes 5000 děl moderních výtvarníků včetně autorů dnes uznávaných, jako jsou Marc Chagall, Henri Matisse,Pablo Picasso nebo Vincent van Gogh. Za zvrhlá byla označována i literární (převážně expresionistická) a hudební (především jazzová) díla, která byla zakázána.
9. / POP ART
- popular art populární masové umění) je umělecký směr, který se prvně objevil zhruba v polovině 50. let a dominoval pak zejména v 60. letech . Pop art byl ovlivněn populární hudbou a komerčním uměním. Charakteristické pro něj je přejímání motivů i techniky z předmětů denní potřeby, inspirace velkoměstskou kulturou a jejími vizuálními projevy (fotografie,dále film, reklama a komiksy).Termín pop art byl poprvé použit anglickým uměleckým kritikem Lawrencem Allowayem v roce 1958 k popisu obrazů zachycující poválečný konzumní styl života.
Ačkoliv jsou dnes známější američtí představitelé pop artu, směr vznikl nezávisle ve dvou centrech – britská větev v Londýně a americká v New Yorku a v New Jersey.
Počátky britské větve pop artu jsou spojeny s londýnskou skupinou Independent Group tvořenou mimo jiné Richardem Hamiltonem a Eduardem Paolozzim.
Hlavními rysy amerického pop artu je především používání velkých formátů, zářivých nebo naopak mdlých barev. Je spojován především s americkým výtvarníkem slovenského původu Andym Warholem. Jeho díla vytvořená technikou sítotisku zobrazují opakující se řady výrobků nebo osobností, např. Campbelovy polévky, láhev Coca-Coly, Marilyn Monroe. K dalším představitelům patří Jasper Johns, Claes Oldenburg,Roy Lichtenstein nebo Tom Wesselman.
10. /
11. / ANDY WARHOL
založil umělecké studio „The Factory“ („Továrna“)
produkcí sítotisků. Snažil se tak vytvářet umění nejen z masových výrobků, ale i v masovém měřítku. Metoda pryžového razítka mu najednou začala připadat „příliš domácká“.
zobrazoval různým způsobem dolarové bankovky, celebrity, značkové produkty a obrázky z novinových útržků. Tyto předměty jsou na plátně na první pohled rozpoznatelné a často působí na masy. Tento fakt Warhola fascinoval ze všeho nejvíce, a proto je sjednocujícím prvkem veškeré jeho tvorby 60. let.
12. / POP ART - UMĚLKYNĚ
Evropa:
Anglie – Independent Group:
Eduardo Paolozzi, Reyner Banham , Lawrence Alloway, Alison a Peter Smithsonovi, Richard Hamilton
Výstavy: Paralely života a umění,1953; Člověk, stroj a pohyb,1955; This is tomorrow, 1956.
Angličané : vzory hledají u Schwitterse a Francise Bacona. Dada, surrealismus, fr. strukturalisté Lévi Strauss a Roland Barthes → naivita jako okno do podvědomí. Výrazná citovost.
Anglie – Independent Group:
Eduardo Paolozzi, Reyner Banham , Lawrence Alloway, Alison a Peter Smithsonovi, Richard Hamilton
Výstavy: Paralely života a umění,1953; Člověk, stroj a pohyb,1955; This is tomorrow, 1956.
Angličané : vzory hledají u Schwitterse a Francise Bacona. Dada, surrealismus, fr. strukturalisté Lévi Strauss a Roland Barthes → naivita jako okno do podvědomí. Výrazná citovost.
Amerika:
Američané: vzory hledají u Légera, Duchampa a dada (New York Pop – snaha o antiumění, podobně jako dada 10.a 20.let
Kořeny pop artu v USA: Black Mountain College, rozuvíjí se později, koncem padesátých let, kdy banální předměty povýšeny na umělecká díla. Konkurenční obrazová média umělci začlenili do svých uměleckých děl.
Američané: vzory hledají u Légera, Duchampa a dada (New York Pop – snaha o antiumění, podobně jako dada 10.a 20.let
Kořeny pop artu v USA: Black Mountain College, rozuvíjí se později, koncem padesátých let, kdy banální předměty povýšeny na umělecká díla. Konkurenční obrazová média umělci začlenili do svých uměleckých děl.
13. / MINIMALISTICKE UMĚNÍ - PŘEDSTAVITELÉ
- charakterizuje ho konceptuální práce s neutrálními stejnorodými prvky a jejich násobky, problematika mřížky, industriální materiály, konstruktivní princip výstavby objektu či obrazu. Donald Judd, Carl Andre, Sol LeWitt, Frank Stella, Richard Serra, Dan Flavin, ad.
- v 50. letech 20. stoletíV malbě se minimalisté snaží snížit na minimum počet barev, hodnot, tvarů linek nebo textur. Nemají za cíl symbolizovat nebo zobrazovat cokoli reálného, žádný jiný objekt nebo zkušenost.Minimal art se vyvinul spolu s pop art jako reakce na abstraktní expresionismus. Richard Sera, Carl Andre, nebo Sol Lewitt se vrací k základním výtvarným atributům, hlavní roli hraje geometrie a barva.
Někdy je minimalismus zván také jako ABC art, minimal art, reduktivismus nebo rejective art.
15. / SITE SPECIFFIC
Kurt Schwitters se svými „Merzbau“ kolážemi a objekty z předmětů, které nakupil v troskách vybombardovaného města po první světové válce, demonstrujícími její destruktivitu. K tvorbě těchto objektů v autentických prostorách města používal zbytky stavebnin, odpadky nebo kusy rozbitých předmětů bez významu.
60. let 20. století; pojem je spojen s řadou příbuzných pojmů (→ animace) a uměleckých forem (→performance, → land art, → Street Art, → guerilla art, → umění ve veřejném prostoru aj.). V rámci projektů s.s.a. se klade důraz na intermedialitu, která se v tomto případě projevuje zejména jako volné propojování divadla, hudby, výtvarného umění, popř. dalších uměleckých prostředků. Důsledkem projektů s.s.a. je ale i → medializace a → popularizace nevyužívaných míst a prostor (→brownfields), poukázání na nedořešené využití budov, oddalované rekonstrukce a plány údržby a v některých případech i na neslýchané záměry developerů i jiných zájmových skupin. S.s.a. se tedy i snaží v lidech vzbudit zájem o místo, kde žijí, které navštěvují nebo které naopak přehlížejí.
16. / JEDNA A TŘI ŽIDLE
- Jednalo se o obyčejnou židli, fotografii židle a slovníkovou definici slova židle.
17. / FLUXUS
- Fluxus (fluxus - latinsky proud, tok, rozplynulý, rozteklý) je mezinárodní hnutí výtvarníků, skladatelů a designerů založené roku 1960 Litevcem Georgem Maciunasem /Jurgis Mačiūnas- výslovnost ma-čev-nas/[1] v New Yorku. Jedni z nejvýznamnějších členů jsou Yoko Ono, Joseph Beuys, Charlotte Moorman, Emmett Williams, Wolf Vostell a Nam June Paik.Flux Boxes - obyčejných zpravidla neosobních nalezených krabiček- autoři mnoha z nich jsou např. Christo, Yoko Ono, či George Brecht. Princip spočíval v omezení prostorem, velikostí a často ve velmi neobvyklých, poetických či nelogických názvech.
Využívali principy dadaismu, Bauhausu a zen buddhismu, Snažili se popřít tzv. oficiální galerijní umění, které v USA představovalo umění establishmentu – tedy střední a vyšší vrstvy – ve východní Evropě to bylo zase oficiální socialistické umění a být jakýmsi undergroundem. Distancovali se od klasického vnímání umění jako je obraz, socha, melodie a snažili se prostřednictvím fúze všech médií – intermedialita – a uměleckých disciplín – hudby, jevištního a výtvarného umění a literatury, hledat nové způsoby řeči, dokonce až nové způsoby života.
18. / VIDEO ART
Video na určitou dobu ovládlo výtvarnou scénu. V tvorbě Bila Violy, Bruce Naumana, Dana Grahama, Gary Hilla, Steva McQuinna, Pipilotti Ristové, Anriho Saly a dalších dosáhlo výjimečné síly výpovědi, experimentální koncepce a trvalé hodnoty. • Manipulovaná a aranžovaná (a většinou velkoformátová) fotografie se stala rovnocennou součástí spektra výtvarných postupů.
• S krátícím se odstupem se představa o umění rozrůstá do nepřehledné řady tendencí, hnutí, skupin, technik atd. • Prosadili se umělci – solitéři, jejichž tvorba má výrazně existenciální a velkorysý charakter. (Louise Bourgeois, Anish Kapoor ad.).
• Zároveň dochází ke globalizaci, která stírá představu o centru a periferii. Do centra zájmu se dostaly dříve izolované regiony (země Východního bloku, Čína, Afrika, Jižní Amerika ad.) a dochází k jejich integraci do mapy současného světa umění.
• Přehled umění od roku 1960 do současnosti nemůže být nikdy vyčerpávající.
19. / FEMINISTICKÉ UMĚNÍFeministické umění se nevyznačuje vlastní „feministickou estetikou“, ale vychází z vědomí vlastního kritického poslání. Jde tedy o soubor politicky zaměřených konceptuálních strategií, spíše než o formální postupy. Právě díky této konceptuálnosti může být rozdíl mezi uměním feministickým a ne-feministickým někdy dost subtilní. V 60. a 70. letech souběžně fungovalo několik základních strategií feministického umění. Feministicky orientované umělkyně vycházely z hesla, že soukromé je politické, a ve svých dílech se snažily poukazovat na nerovnoprávné postavení ženy. Mezi jejich hlavní témata patřilo vykořisťování žen v domácnosti, násilí na ženách, potlačení ženské sexuality a otázky rodových stereotypů a moci. Zvláště v první polovině se na západním pobřeží spojených států objevila tendence označovaná jako „vaginální ikonografie“, vycházející z ženské fyziognomie se zvláštním přihlédnutím k morfologii ženských pohlavních orgánů Tento směr rozvíjely především Miriam Shapiro a Judy Chicago v rámci jejich Feministického uměleckého programu (Feminist Art Program, Fresno, Kalifornie) fungujícího mezi lety 1970-75. Ztělesněním tohoto přístupu představuje kolektivní dílo Dinner Party (Večeře) vytvořené pod vedením Judy Chicago, které se stalo oslavou a poctou osobnostem slavných žen, symbolizovaných talíři s vaginálním tvaroslovím, prostřenými kolem trojúhelníkové hodovní tabule. Podobným, tedy tělesnost a sexualitu zdůrazňujícím směrem se ubírala i feministická performance a body art tematizující vztahy mezi ženou jako (uměleckým) objektem a ženou v pozici tvůrčího subjektu (zvláště Carolee Schneemann, Hannah Wilke, Lynda Benglis, Marina Abramović, Ana Mendieta). S tímto formálním projevem souvisel myšlenkový proud tzv. esencialismu zdůrazňující „ženství“ jako společnou podstatu vlastní všem ženám, chápanou jako výsledek jejího biologického předurčení.
Naprosto protichůdným směrem v rámci feministického umění se ubíraly umělkyně inspirované teorií pohledu (gaze), psychoanalýzou, marxismem a myšlenkovými postupy filosofické dekonstrukce. Mezi nejznámější patří briská umělkyně Mary Kelly a teoretička filmu a nezávislá režisérka Laura Mulvey. První z nich vytvořila rozsáhlou kolekci objektů, grafů, otisků atd. zachycující vývoj jejího dítěte od kojeneckého věku nazvanou Post Partum Document, zatímco druhá formulovala v polovině 70. let velmi vlivnou analýzu mužského pohledu. Tento typ umění se vyhýbal přímému zobrazení ženského těla, které považoval za nenávratně přivlastněné toužebným pohledem mužského diváka, a jeho nejvlastnějším programem bylo tuto mužskou vizuální slast narušit prostřednictvím konceptuálních postupů.
20. / GUERILLA GIRLSGuerrilla Girls je organizace sdružující umělkyně, které se objevují na veřejnosti v gorilích maskách. Jako pseudonymy používají jména mrtvých umělkyň. Svou činností (pořádání akcí, vytváření plakátů, knih, prospektů) se snaží poukázat na sexismus a rasismus v politice, umění,filmu a kultuře jako takové. Při svých akcích využívají humor pro vyprovokování společenských diskuzí. Samy se deklarují jako feministicképrotějšky většinou mužských hrdinů, kteří konají dobro – Batmana či Robina Hooda. Nošení gorilích masek pak slouží k tomu, aby se pozornost soustředila spíše na probíraní témata, než na identitu umělkyň. Zároveň tajemství, obklopující Guerrilla Girls, přitahuje pozornost médií.
Naprosto protichůdným směrem v rámci feministického umění se ubíraly umělkyně inspirované teorií pohledu (gaze), psychoanalýzou, marxismem a myšlenkovými postupy filosofické dekonstrukce. Mezi nejznámější patří briská umělkyně Mary Kelly a teoretička filmu a nezávislá režisérka Laura Mulvey. První z nich vytvořila rozsáhlou kolekci objektů, grafů, otisků atd. zachycující vývoj jejího dítěte od kojeneckého věku nazvanou Post Partum Document, zatímco druhá formulovala v polovině 70. let velmi vlivnou analýzu mužského pohledu. Tento typ umění se vyhýbal přímému zobrazení ženského těla, které považoval za nenávratně přivlastněné toužebným pohledem mužského diváka, a jeho nejvlastnějším programem bylo tuto mužskou vizuální slast narušit prostřednictvím konceptuálních postupů.
20. / GUERILLA GIRLSGuerrilla Girls je organizace sdružující umělkyně, které se objevují na veřejnosti v gorilích maskách. Jako pseudonymy používají jména mrtvých umělkyň. Svou činností (pořádání akcí, vytváření plakátů, knih, prospektů) se snaží poukázat na sexismus a rasismus v politice, umění,filmu a kultuře jako takové. Při svých akcích využívají humor pro vyprovokování společenských diskuzí. Samy se deklarují jako feministicképrotějšky většinou mužských hrdinů, kteří konají dobro – Batmana či Robina Hooda. Nošení gorilích masek pak slouží k tomu, aby se pozornost soustředila spíše na probíraní témata, než na identitu umělkyň. Zároveň tajemství, obklopující Guerrilla Girls, přitahuje pozornost médií.
_____________________