René Descartes (1596- 1650)
- francouzský matematik, filozof a fyzik
- francouzský matematik, filozof a fyzik
- metodická skepse – soustavná pochybnost zejména o datech smyslového poznání - pochybnost užívá proto, aby se dobral pravdy
- celý svůj život hledá pevné jistoty, jak matematické, tak filozofické
Filosofie
- celý svůj život hledá pevné jistoty, jak matematické, tak filozofické
Filosofie
- radikální skepse: metodické zpochybnění všeho, o čem se dá pochybovat
- pokud má být dosaženo poznání, člověk si napřed musí být jistý nepochybností svého východiska – JENŽE! – co je jisté? Nic. Proto vše napřed pokládáme za nejisté
- pochybovat člověk musí nejen o tom, co se doposud naučil, ale také o tom, zda tento svět skutečně existuje (člověk často obětí smyslových klamů)
- můžeme předpokládat, že neexistuje Bůh, svět, že nemáme nohy ani ruce, ale v tuto chvíli toto zpochybňujeme, přemýšlíme o tom, a tedy logicky musíme existovat
- MYSLÍM, TEDY JSEM (Ego cogito, ergo sum) = první neotřesitelná jistota
- můžu zpochybnit vše, jen ne to, že v tento okamžik pochybuji - analytická metoda rozložení problému na ty nejjednodušší kroky
- napsal např. Rozpravu, kde představuje následující:
1) přijímat jen to, co je tak jasné a zřetelné, že o tom nemohu pochybovat
2) každý problém rozložit na ty nejjednodušší části
3) při řešení problému postupovat od nejjednoduššího k nejsložitějšímu
4) sestavit seznamy a přehledy, aby bylo jasné, že jsme na nic nezapomněli
- říká že I ty nejsložitější matematické problémy lze rozložit na dlouhé řetězce jednoduchých kroků
- pokud má být dosaženo poznání, člověk si napřed musí být jistý nepochybností svého východiska – JENŽE! – co je jisté? Nic. Proto vše napřed pokládáme za nejisté
- pochybovat člověk musí nejen o tom, co se doposud naučil, ale také o tom, zda tento svět skutečně existuje (člověk často obětí smyslových klamů)
- můžeme předpokládat, že neexistuje Bůh, svět, že nemáme nohy ani ruce, ale v tuto chvíli toto zpochybňujeme, přemýšlíme o tom, a tedy logicky musíme existovat
- MYSLÍM, TEDY JSEM (Ego cogito, ergo sum) = první neotřesitelná jistota
- můžu zpochybnit vše, jen ne to, že v tento okamžik pochybuji - analytická metoda rozložení problému na ty nejjednodušší kroky
- napsal např. Rozpravu, kde představuje následující:
1) přijímat jen to, co je tak jasné a zřetelné, že o tom nemohu pochybovat
2) každý problém rozložit na ty nejjednodušší části
3) při řešení problému postupovat od nejjednoduššího k nejsložitějšímu
4) sestavit seznamy a přehledy, aby bylo jasné, že jsme na nic nezapomněli
- říká že I ty nejsložitější matematické problémy lze rozložit na dlouhé řetězce jednoduchých kroků
- Boha považuje Descartes jako nekonečnou a nestvořenou substance, a vedle něho dvě substance stvořené:
- svět těles
- neprostorový a netělesný duch, svět myšlení
- zastánce dualismu: hmoty a ducha
skutečnost se nám ukazuje v polaritě dvou protikladných aspektů;
skutečnost je třeba vysvětlovat ze dvou protikladných konceptů;
skutečnost vzniká ze sporu dvou protikladných principů (ontologický či metafysický dualismus).
- poznávání světa smysly je nejasné, nepřesné
- je zakladatelem analytické geometrie (analytické řešení, rovnice, spíše než grafická řešení) - také se zabývá optikou a odrazem a lomem světla
- Rozprava, O světě, Optika
spekulativní obory jako astrologie, alchymie a jiné magie budou moci být zcela odmítnuty. Rozum, zdravý smysl je rozdelen spravedlive, protoze jen malokdo ho chce vice, nez uz ho ma. rozumem - schopnost spravne uvazovat a rozeznava pravdive od klamneho.... tvri, ze lide vedou rozum ruznymi cestami, neuvazuji o stejnych vecech a pak neprekvapi, ze dochazeji k ruznym vysledkum. vytvoril metodu, diky ktere muze sve znalosti zvetsovat
https://exfhs.wordpress.com/2015/09/08/referat-rene-descartes-rozprava-o-metode-jak-spravne-vest-svuj-rozum-a-hledat-pravdu-ve-vedach/
Blaise Pascal (1623-1662)
- francouzský matematik, fyzik, spisovatel, teolog, a náboženský filosof
ovlivnil rozvoj prirodnich ved, zvlaste matematiky a fyziky, zil jen kratce, zemrel ve 39letech
- jeho otec daňový účetní (nebo soudce ?) – syn pro něj sestavil kalkulačku- ze zámožné rodiny, dobré vzdělání
- v 17 letech napsal Pojednání o kuželosečkách- napsal také pojednání o tlaku a vzduchu a o vakuu
- po smrti otce vedl rozmarný život, při jedné vyjížďce kočárem se však málem zabil, byl dva týdny v kómatu a poté co se probral, se věnoval už jen náboženství a filosofii
- dílo Myšlenky - jeho nejvyznamnejsi filozofice dilo - moderni existencionalismus, celkovy smer spisu se orientuje na podporu krestanstvi, kniha obsahuje nejednotne a nekdy nedokoncene eseje, soucasti je vyklad Pascalovy sazky, obhajujici praktickou uzitecnost nabozenstvi - proc vsadit na to, ze buh je.
Paradox člověka, který „není ani anděl ani zvíře, a bohužel kdykoli chce dělat anděla, stává se zvířetem“, je jádrem Myšlenek.
- svět těles
- neprostorový a netělesný duch, svět myšlení
- zastánce dualismu: hmoty a ducha
skutečnost se nám ukazuje v polaritě dvou protikladných aspektů;
skutečnost je třeba vysvětlovat ze dvou protikladných konceptů;
skutečnost vzniká ze sporu dvou protikladných principů (ontologický či metafysický dualismus).
- poznávání světa smysly je nejasné, nepřesné
- je zakladatelem analytické geometrie (analytické řešení, rovnice, spíše než grafická řešení) - také se zabývá optikou a odrazem a lomem světla
- Rozprava, O světě, Optika
spekulativní obory jako astrologie, alchymie a jiné magie budou moci být zcela odmítnuty. Rozum, zdravý smysl je rozdelen spravedlive, protoze jen malokdo ho chce vice, nez uz ho ma. rozumem - schopnost spravne uvazovat a rozeznava pravdive od klamneho.... tvri, ze lide vedou rozum ruznymi cestami, neuvazuji o stejnych vecech a pak neprekvapi, ze dochazeji k ruznym vysledkum. vytvoril metodu, diky ktere muze sve znalosti zvetsovat
https://exfhs.wordpress.com/2015/09/08/referat-rene-descartes-rozprava-o-metode-jak-spravne-vest-svuj-rozum-a-hledat-pravdu-ve-vedach/
Blaise Pascal (1623-1662)
- francouzský matematik, fyzik, spisovatel, teolog, a náboženský filosof
ovlivnil rozvoj prirodnich ved, zvlaste matematiky a fyziky, zil jen kratce, zemrel ve 39letech
- jeho otec daňový účetní (nebo soudce ?) – syn pro něj sestavil kalkulačku- ze zámožné rodiny, dobré vzdělání
- v 17 letech napsal Pojednání o kuželosečkách- napsal také pojednání o tlaku a vzduchu a o vakuu
- po smrti otce vedl rozmarný život, při jedné vyjížďce kočárem se však málem zabil, byl dva týdny v kómatu a poté co se probral, se věnoval už jen náboženství a filosofii
- dílo Myšlenky - jeho nejvyznamnejsi filozofice dilo - moderni existencionalismus, celkovy smer spisu se orientuje na podporu krestanstvi, kniha obsahuje nejednotne a nekdy nedokoncene eseje, soucasti je vyklad Pascalovy sazky, obhajujici praktickou uzitecnost nabozenstvi - proc vsadit na to, ze buh je.
Paradox člověka, který „není ani anděl ani zvíře, a bohužel kdykoli chce dělat anděla, stává se zvířetem“, je jádrem Myšlenek.
- pravdu nepoznáváme pouze rozumem, ale také srdcem
- předchůdce moderní počítačové techniky (první jednoduchý počítač, kalkulačka)
- proto po něm pojmenován programovací jazyk Pascal
- věnoval se matematice, například Pascalova věta o vztazích mezi body na kuželosečkách
- Pascalův trojúhelník
- byl také vášnivým hráčem, položil také základy teorie pravděpodobnosti- snažil se opírat o experiment a přesně dokumentovaná měření
- např. Pokusy s rtuťovou trubicí, dokázal možnost vakua, pokusy se spojenými nádobami a tlakem v kapalinách
- Pascalův princip: tlak v kapalině se šíří rovnoměrně všemi směry- po něm pojmenována jednotka tlaku Pascal- první MHD – omnibus pro 8 lidí
Filosofie
- předchůdce moderní počítačové techniky (první jednoduchý počítač, kalkulačka)
- proto po něm pojmenován programovací jazyk Pascal
- věnoval se matematice, například Pascalova věta o vztazích mezi body na kuželosečkách
- Pascalův trojúhelník
- byl také vášnivým hráčem, položil také základy teorie pravděpodobnosti- snažil se opírat o experiment a přesně dokumentovaná měření
- např. Pokusy s rtuťovou trubicí, dokázal možnost vakua, pokusy se spojenými nádobami a tlakem v kapalinách
- Pascalův princip: tlak v kapalině se šíří rovnoměrně všemi směry- po něm pojmenována jednotka tlaku Pascal- první MHD – omnibus pro 8 lidí
Filosofie
- Člověk je jen stéblo, kapka vody ho může zničit, ALE je myslící stéblo. Vesmír ho může zničit, ale člověk má nad vesmírem převahu, protože člověk ví, že umírá, kdežto vesmír o tom neví nic.
- podobně jako Descartes hledá nějaký pevný bod v životě
- slavná Pascalova sázka: Člověk nic neví jistě, proto by se měl chovat jako hráč. Ztratit nemůže nic, ale pokud má křesťanství pravdu, můžu nekonečně vyhrát!)
- chovat se a žít, jako by Bůh existoval (podle teorie):
Bůh existuje a já v něj nevěřím – přijdu do pekla.
Bůh neexistuje a já v něj nevěřím – nic se nestane. Bůh neexistuje a já v něj věřím – nic se nestane. Bůh existuje a já v něj věřím – přijdu do ráje.
Pascal je myslitel hluboké skepse, který – podobně jako Descartes, i když jinou cestou – zoufale hledá pevný bod nějaké jistoty poznání i života. Descartes se snazil obejit bez boha.
- clovek je jen trtina, ale trtina myslici. - vsechna nase dustojnost se zaklada na myslence
- pracujeme, abychom dobre myslili - princip mravnosti
- člověk je nic proti nekonečnu a vším proti nicemu - je stretem mezi vsim a nicim
http://outsidermedia.cz/Vyklepano-z-knih-Blaise-Pascal-Myslenky/
Gottfried Wilhelm von Leibnitz (1648-1716)
- podobně jako Descartes hledá nějaký pevný bod v životě
- slavná Pascalova sázka: Člověk nic neví jistě, proto by se měl chovat jako hráč. Ztratit nemůže nic, ale pokud má křesťanství pravdu, můžu nekonečně vyhrát!)
- chovat se a žít, jako by Bůh existoval (podle teorie):
Bůh existuje a já v něj nevěřím – přijdu do pekla.
Bůh neexistuje a já v něj nevěřím – nic se nestane. Bůh neexistuje a já v něj věřím – nic se nestane. Bůh existuje a já v něj věřím – přijdu do ráje.
Pascal je myslitel hluboké skepse, který – podobně jako Descartes, i když jinou cestou – zoufale hledá pevný bod nějaké jistoty poznání i života. Descartes se snazil obejit bez boha.
- clovek je jen trtina, ale trtina myslici. - vsechna nase dustojnost se zaklada na myslence
- pracujeme, abychom dobre myslili - princip mravnosti
- člověk je nic proti nekonečnu a vším proti nicemu - je stretem mezi vsim a nicim
http://outsidermedia.cz/Vyklepano-z-knih-Blaise-Pascal-Myslenky/
Gottfried Wilhelm von Leibnitz (1648-1716)
- německý filosof, vědec a matematik, otec notar a pozdejiprofesorem estetiky na univerzite
- v 15letech umel latinsky a recky - mohl cist platona i aristotela, ve 20letech dosahl doktoratu prav, nakonec pracoval jako historik na hannoverskem dvore, pracoval jako poradce evropskych panovniku (petr1), objevitel diferencialniho poctu a zakonu o zachovani energie, vyslovenim programu moderni logiky
- navazuje na R. Descarta
- racionalista – předměty poznávat ne smysly, ale rozumem - Rozprava o umění kombinatoriky
Filosofie
- v 15letech umel latinsky a recky - mohl cist platona i aristotela, ve 20letech dosahl doktoratu prav, nakonec pracoval jako historik na hannoverskem dvore, pracoval jako poradce evropskych panovniku (petr1), objevitel diferencialniho poctu a zakonu o zachovani energie, vyslovenim programu moderni logiky
- navazuje na R. Descarta
- racionalista – předměty poznávat ne smysly, ale rozumem - Rozprava o umění kombinatoriky
Filosofie
- zásadním principem jeho filozofie jsou monády - jednoducha substance neboli monada
monada- metafyzicky bod, neprostorove silove ohnisko - znamena to to, co je skutecne jedno
Monáda je jednoduchá substance, jež nemá žádné části, není u ní tedy možná rozprostraněnost, tvar ani dělitelnost. Je duchovní povahy, počátkem všech věcí, avšak na rozdíl od atomů počátkem nemateriálním. Hmota je ve vztahu k monádám druhotná, je dělitelná a rozprostraněná a je vždy složenou substancí, v jejímž základu jsou duchovní monády.- základem světa jsou dvě substance – duchovní a materiální
1) Monády jsou body – vlastní základ bytí jsou bodové substance
2) Monády jsou síly, silová centra – těleso není nic jiného než komplex bodových silových center
3) Monády jsou duše – monády jsou oduševnělé, ale liší se schopností percepce (rozlišení jednotlivých představ) – různé úrovně monad
4) Monády jsou individua – neexistují dvě stejné monády, každá má své nezaměnitelné místo - ? jestliže je Bůh, odkud je zlo, jestliže není Bůh, odkud je dobro?
- zlo lze chápat metafyzicky, fyzicky a morálně
- metafyzické zlo = nedokonalost, fyzické zlo = utrpení, morální zlo = hřích
- pravdy nutné (pravdy rozumu) – platí ve všech světech / nahodilé pravdy (pravdy faktu) platí pouze v některých světech
https://www.phil.muni.cz/fil/studenti/leibniz(ulehlova).html
monada- metafyzicky bod, neprostorove silove ohnisko - znamena to to, co je skutecne jedno
Monáda je jednoduchá substance, jež nemá žádné části, není u ní tedy možná rozprostraněnost, tvar ani dělitelnost. Je duchovní povahy, počátkem všech věcí, avšak na rozdíl od atomů počátkem nemateriálním. Hmota je ve vztahu k monádám druhotná, je dělitelná a rozprostraněná a je vždy složenou substancí, v jejímž základu jsou duchovní monády.- základem světa jsou dvě substance – duchovní a materiální
1) Monády jsou body – vlastní základ bytí jsou bodové substance
2) Monády jsou síly, silová centra – těleso není nic jiného než komplex bodových silových center
3) Monády jsou duše – monády jsou oduševnělé, ale liší se schopností percepce (rozlišení jednotlivých představ) – různé úrovně monad
4) Monády jsou individua – neexistují dvě stejné monády, každá má své nezaměnitelné místo - ? jestliže je Bůh, odkud je zlo, jestliže není Bůh, odkud je dobro?
- zlo lze chápat metafyzicky, fyzicky a morálně
- metafyzické zlo = nedokonalost, fyzické zlo = utrpení, morální zlo = hřích
- pravdy nutné (pravdy rozumu) – platí ve všech světech / nahodilé pravdy (pravdy faktu) platí pouze v některých světech
https://www.phil.muni.cz/fil/studenti/leibniz(ulehlova).html
David Hume (1711-1766)- angličan - skotsko?, filosof, ekonom
- inspiroval I. Kanta
- Pojednání o lidské přirozenosti
- Kauzalita znamená příčinnost, kauzální vztah mezi příčinou a jejím následkem. V silnějším smyslu přesvědčení,
- že nic se neděje bez dostatečné příčiny. - rozumové poznání bez smyslového soudu není možné
Filosofie - Zkoumání o lidském rozumu
navazuje na Locka. Přesněji rozděluje jednotlivé jednoduché ideje.
imprese-dojmy a ideje-představy
složené ideje vznikají v rozumu kombinací jednoduchých elementů (impresí a idejí)
ve vědách pravdivost poznatků - jen pokud jsou odvozeny přímo z impresí.
omyly ve vědě pramení z nedokonalosti lidské paměti a představivosti (impresi přiřadím nesprávnou ideu a naopak).
existují omyly (jakési idoly lidského rodu), kterým podléháme všichni (patří sem nejobecnější vědecké pojmy). Např. substance nemá původ ve vnějším vnímání (zde pouze kvality), ale má původ ve vnitřním vnímání (nutkání vztahovat kvality k substrátu)
kritika kauzality - ve spojování představ není žádná nutnost. Po události A následuje událost B - pouze následnost ne příčinnost. Nelze hovořit o kauzalitě, ale o pravděpodobnosti.
matematice jako vědě o kvantitativních vztazích našich představ přisuzuje absolutní jistotu.
- že nic se neděje bez dostatečné příčiny. - rozumové poznání bez smyslového soudu není možné
Filosofie - Zkoumání o lidském rozumu
navazuje na Locka. Přesněji rozděluje jednotlivé jednoduché ideje.
imprese-dojmy a ideje-představy
složené ideje vznikají v rozumu kombinací jednoduchých elementů (impresí a idejí)
ve vědách pravdivost poznatků - jen pokud jsou odvozeny přímo z impresí.
omyly ve vědě pramení z nedokonalosti lidské paměti a představivosti (impresi přiřadím nesprávnou ideu a naopak).
existují omyly (jakési idoly lidského rodu), kterým podléháme všichni (patří sem nejobecnější vědecké pojmy). Např. substance nemá původ ve vnějším vnímání (zde pouze kvality), ale má původ ve vnitřním vnímání (nutkání vztahovat kvality k substrátu)
kritika kauzality - ve spojování představ není žádná nutnost. Po události A následuje událost B - pouze následnost ne příčinnost. Nelze hovořit o kauzalitě, ale o pravděpodobnosti.
matematice jako vědě o kvantitativních vztazích našich představ přisuzuje absolutní jistotu.
Immanuel Kant (18. Století)- německý filosof, představitel osvícenství, profesor matematiky, logiky, fyziky, geografie, antropologie, prava, atd.. venoval se prirodnim vedam - napr. teorie vzniku vesmiru, vyslovil hypotezu o vzniku slunecni soustavy z rozptylenych castic hmoty, jez se do dnestni podoby vyvinula pusobenim gravitacnich zakonu
- dejiny prirody povazoval za pohyb od jednoducheho ke slozitemu, podle nej ma i clovek sve dejiny - jeho neustale se rozvijejici se rozum, postupne prekonava neuvedomnele pudy a vytvari z cloveka bytost vedomne vytvarejici suj lidsky svet
- přesný a přísný denní rozvrh – vstával v 5, pak přednášky, oběd..
- citát: “Dvě věci naplňují mysl vždy novým a rostoucím obdivem a úctou, čím častěji se jimi zabývá: hvězdné nebe nade mnou a morální zákon ve mně”
- Kritika čistého rozumu - vyklad uceni o poznani, venoval se zkoumani predpokladu rozumu, predchudci pouzivali rozum, aby kritizovali, kant podrobil kritice rozum sam
- clovek je bytosti nejen myslici, ale i chtejici a citici - tri casti - teoreticka, eticka a esteticka - kritika cisteho rozumu, kritika praktickeho rozumu, kritika soudnosti
- zkouma predpoklady zkusenostniho poznani - zkusenost je vysledkem dlouhodobe prace - na zkusenost pusobi vzdy dve stranky - smyslova a rozumova, ktere se ruzne projevuji a rozdil v jejich projevu zavisi na tom, co je dano predem - apriori a co je vytvareno dodatecne aposteriori
http://www.vysokeskoly.cz/maturitniotazky/filozofie/immanuel-kant
- zde se zabývá 3 otázkami:
- Co mohu vědět? Co mám činit? V co mám doufat?
- teorie: počitky a jevy v prostoru a čase
- omezenost lidského rozumu se projevuje v protikladných tvrzeních, která se přesto dají rozumově dokládat
- např. Svět v prostoru a čase je X není konečný
- svět má X nemá nutnou příčinu mimo sebe
- morálka je podle Kanta dána z venčí, nebo si ji každý dává sám
- kategorický imperativ – člověk má vždy jednat tak, aby se jeho chování dalo zobecnit a stejně tak se mohli chovat I druzí
- vkus je věcí citu, nikoliv rozumu
- čistá krása: není praktivká (ozdobné rámy)
- praktická krása (je zároveň užitečná) – domy
Galileo Galilei (1564-1642)- italský astronom, fyzik a filosof
- vylepšil dalekohled a jako první ho použil k pozorování oblohy
- souhlasil s Koperníkovou a Keplerovou teorií heliocentrismu
- pozoroval měsíc (tvrdil, že je hrbolatý), Mléčnou dráhu (usoudil, že se jeví jako mrak, protože se skládá z na sebe nahuštěného nepřeberného množství různých planet)
- teorie a experiment – padající předměty se zrychlují, nezávisle na jejich hmotnosti
- nesouhlasil s teorií, že Země je středem vesmíru (geocentrismus)
- heliocentrická teorie (teorie, že Slunce je středobod vesmíru)
- označen za kacíře kvůli svým tvrzením
- tím, že tvrdil že středem vesmíru a sluneční soustavy je slunce, inkvizice ho obvinila z odmítání Boží prozřetelnosti
- vězněn, mučen a donucen odvolat své teorie
- veta “A přece se točí” však pravděpodobně není pravdivá
- dílo: Dialogy - Dialogy o dvou největších systémech světa
http://www.hks.re/wiki/galileo_galilei?do=export_pdf&rev=0&id=galileo_galilei
Johannes Keppler (16-17. Století)
- německý matematik, astrolog a astronom
- Keplerovy zákony: 3 základní zákony pohybu nebeských těles
1) planety obíhají kolem Slunce po eliptických drahách
2) přímka spojující Slunce s planetou opíše za stejný čas také stejnou plochu - sestavil na 800 horoskopů
- dílo: K pevnějším základům astrologie
https://cs.wikipedia.org/wiki/Johannes_Kepler
Mikuláš Koperník (15 a 16. Století)- astronom, matematik, právník, lékař - tvůrce heliocentrické teorie
http://www.converter.cz/fyzici/kopernik.htm
Thomas Hobbes (16-17. Století)
- dejiny prirody povazoval za pohyb od jednoducheho ke slozitemu, podle nej ma i clovek sve dejiny - jeho neustale se rozvijejici se rozum, postupne prekonava neuvedomnele pudy a vytvari z cloveka bytost vedomne vytvarejici suj lidsky svet
- přesný a přísný denní rozvrh – vstával v 5, pak přednášky, oběd..
- citát: “Dvě věci naplňují mysl vždy novým a rostoucím obdivem a úctou, čím častěji se jimi zabývá: hvězdné nebe nade mnou a morální zákon ve mně”
- Kritika čistého rozumu - vyklad uceni o poznani, venoval se zkoumani predpokladu rozumu, predchudci pouzivali rozum, aby kritizovali, kant podrobil kritice rozum sam
- clovek je bytosti nejen myslici, ale i chtejici a citici - tri casti - teoreticka, eticka a esteticka - kritika cisteho rozumu, kritika praktickeho rozumu, kritika soudnosti
- zkouma predpoklady zkusenostniho poznani - zkusenost je vysledkem dlouhodobe prace - na zkusenost pusobi vzdy dve stranky - smyslova a rozumova, ktere se ruzne projevuji a rozdil v jejich projevu zavisi na tom, co je dano predem - apriori a co je vytvareno dodatecne aposteriori
http://www.vysokeskoly.cz/maturitniotazky/filozofie/immanuel-kant
- zde se zabývá 3 otázkami:
- Co mohu vědět? Co mám činit? V co mám doufat?
- teorie: počitky a jevy v prostoru a čase
- omezenost lidského rozumu se projevuje v protikladných tvrzeních, která se přesto dají rozumově dokládat
- např. Svět v prostoru a čase je X není konečný
- svět má X nemá nutnou příčinu mimo sebe
- morálka je podle Kanta dána z venčí, nebo si ji každý dává sám
- kategorický imperativ – člověk má vždy jednat tak, aby se jeho chování dalo zobecnit a stejně tak se mohli chovat I druzí
- vkus je věcí citu, nikoliv rozumu
- čistá krása: není praktivká (ozdobné rámy)
- praktická krása (je zároveň užitečná) – domy
Galileo Galilei (1564-1642)- italský astronom, fyzik a filosof
- vylepšil dalekohled a jako první ho použil k pozorování oblohy
- souhlasil s Koperníkovou a Keplerovou teorií heliocentrismu
- pozoroval měsíc (tvrdil, že je hrbolatý), Mléčnou dráhu (usoudil, že se jeví jako mrak, protože se skládá z na sebe nahuštěného nepřeberného množství různých planet)
- teorie a experiment – padající předměty se zrychlují, nezávisle na jejich hmotnosti
- nesouhlasil s teorií, že Země je středem vesmíru (geocentrismus)
- heliocentrická teorie (teorie, že Slunce je středobod vesmíru)
- označen za kacíře kvůli svým tvrzením
- tím, že tvrdil že středem vesmíru a sluneční soustavy je slunce, inkvizice ho obvinila z odmítání Boží prozřetelnosti
- vězněn, mučen a donucen odvolat své teorie
- veta “A přece se točí” však pravděpodobně není pravdivá
- dílo: Dialogy - Dialogy o dvou největších systémech světa
http://www.hks.re/wiki/galileo_galilei?do=export_pdf&rev=0&id=galileo_galilei
Johannes Keppler (16-17. Století)
- německý matematik, astrolog a astronom
- Keplerovy zákony: 3 základní zákony pohybu nebeských těles
1) planety obíhají kolem Slunce po eliptických drahách
2) přímka spojující Slunce s planetou opíše za stejný čas také stejnou plochu - sestavil na 800 horoskopů
- dílo: K pevnějším základům astrologie
https://cs.wikipedia.org/wiki/Johannes_Kepler
Mikuláš Koperník (15 a 16. Století)- astronom, matematik, právník, lékař - tvůrce heliocentrické teorie
http://www.converter.cz/fyzici/kopernik.htm
Thomas Hobbes (16-17. Století)
- anglický filozof, studoval na oxfordu, zajimal se o prirodni vedy. osobne se znal s francisem baconem, galileem, zabýval se především politickou filozofií- v anglii vladl karel 1, proti kteremu se vytvorila silna opozice, v souvislosti s politickou situaci pise v roce 1640 svu prvni politicky spis o prirozenem pravu - Zaklady prirozeneho a politickeho prava -zaklad politickeho souziti bez obcanskych valek - neomezena kralovska moc (pote emogroval do parize)
- kniha Leviathan = teorie společenské smlouvy
-prirozene pravo - je svoboda, kterou ma kazdy, aby uzival svych sil, jak sam chce, ke svemu zachovani - zachovani zivota
- svoboda - je zprosteni od vsech vnejsich prekazek
- prirozeny zakon - je prikaz nebo obecne pravidlo, ktere cloveku zakazuje delat to, co mu nici zivot nebo bere prostredk, kterymi by mohl zivot zachovat. / pravo - he svoboda delat nebo opomijet neco / zakon - zavazuje, ustanovuje k jedne z obou veci
- zabývá se státem a důvody jeho vzniku- vznik státu vylíčen nezávisle na náboženství (bez Boha jako hlavního zákonodárce)
- člověk je “vlk”, velká rivalita, proto souhlasí se vznikem státu aby byl nastolen jakýsi řád, člověk zvýší své pohodlí
- rivalita vzniká, pokud je nastolena jakási rovnost, a všichni mají teď podobnou pravděpodobnost dosáhnout stejného cíle
- vyvinul některé ze základů evropského liberálního myšlení (právo jednotlivce, rovnost všech lidí)
- napsal O Občanu, O člověku, O svobodě a nutnosti, Základy přirozeného a politického práva - materialista
https://cs.wikipedia.org/wiki/Thomas_Hobbes
John Locke (17. Století)
- anglický filosof, narodil se do puritanske rodiny, pracoval jako osobni lekar
- empirická teorie poznání
- politická filosofie (hájil přirozenou svobodu a rovnost všech lidí)
- popírá, že by v mysli byly od narození nějaké idee, mysl pokládá za nepopsanou desku, která je formována teprve empirickou zkušeností
- teorie státu na základě společenské smlouvy, tedy na základě svobodné vůle jedince, stát je součástí nějakého celku
- popisuje, co musí vláda činit a co nesmí činit, aby byla legitimní
- proti nelegitimní vládě schvaluje revoluci
- Eseje o lidském rozumu- pojmenování toho, co se v mysli nachází = idea
- Ideje: jsou vše, co je v mysli – rozlišujeme několik typů idejí
- ideje získáváme z vnějších smyslů a z reflexe během života (ne vrozené – např. Děti slaboduší – nemají ideje, protože je nezískali ze vzdělání, různé národy = různé ideje)
- “mysl je tabule rasa”
- jednoduché ideje vznikají díky smyslů, které pak rozum (refexe) organizuje do idejí složitějších
- Dvě pojednání o vládě- Přirozený stav má přirozený zákon
- platí rovnost mezi lidmi (kdyby Bůh chtěl nějakého vyššího velitele, zvolil by ho, ale to neudělal)
- proto že si jsou lidi rovni, nesmí druhému škodit na zdraví, svobodě nebo majetku
- oko za oko, zub za zub
- nikdo nemá právo střádat a spotřebovávat více majetku, než potřebuje pro svou obživu
- legitimní vláda = vláda, která chrání přirozený stav
- klade velký důraz na vzdělání – tvrdí, že by mladí muži měli být vychováváni v gentlemany (vzdělání 3 důležité složky):
1) tělesná výchova (otužování, sport, hygiena, čerstvý vzduch)
2) mravní výchova (kázeň a disciplína)
3) rozumová výchova
https://cs.wikipedia.org/wiki/John_Locke
Isaac Newton (17-18. Století)- anglický fyzik, matematik, astronom, přírodní filosof, alchymista a filosof - položil základy klasické mechaniky
- popsal zákony gravitace a tři zákony pohybu
- optika: sestavil zrcadlový dalekohled
- rozvedl teorii barev (rozklad bílého světla)
- kniha Leviathan = teorie společenské smlouvy
-prirozene pravo - je svoboda, kterou ma kazdy, aby uzival svych sil, jak sam chce, ke svemu zachovani - zachovani zivota
- svoboda - je zprosteni od vsech vnejsich prekazek
- prirozeny zakon - je prikaz nebo obecne pravidlo, ktere cloveku zakazuje delat to, co mu nici zivot nebo bere prostredk, kterymi by mohl zivot zachovat. / pravo - he svoboda delat nebo opomijet neco / zakon - zavazuje, ustanovuje k jedne z obou veci
- zabývá se státem a důvody jeho vzniku- vznik státu vylíčen nezávisle na náboženství (bez Boha jako hlavního zákonodárce)
- člověk je “vlk”, velká rivalita, proto souhlasí se vznikem státu aby byl nastolen jakýsi řád, člověk zvýší své pohodlí
- rivalita vzniká, pokud je nastolena jakási rovnost, a všichni mají teď podobnou pravděpodobnost dosáhnout stejného cíle
- vyvinul některé ze základů evropského liberálního myšlení (právo jednotlivce, rovnost všech lidí)
- napsal O Občanu, O člověku, O svobodě a nutnosti, Základy přirozeného a politického práva - materialista
https://cs.wikipedia.org/wiki/Thomas_Hobbes
John Locke (17. Století)
- anglický filosof, narodil se do puritanske rodiny, pracoval jako osobni lekar
- empirická teorie poznání
- politická filosofie (hájil přirozenou svobodu a rovnost všech lidí)
- popírá, že by v mysli byly od narození nějaké idee, mysl pokládá za nepopsanou desku, která je formována teprve empirickou zkušeností
- teorie státu na základě společenské smlouvy, tedy na základě svobodné vůle jedince, stát je součástí nějakého celku
- popisuje, co musí vláda činit a co nesmí činit, aby byla legitimní
- proti nelegitimní vládě schvaluje revoluci
- Eseje o lidském rozumu- pojmenování toho, co se v mysli nachází = idea
- Ideje: jsou vše, co je v mysli – rozlišujeme několik typů idejí
- ideje získáváme z vnějších smyslů a z reflexe během života (ne vrozené – např. Děti slaboduší – nemají ideje, protože je nezískali ze vzdělání, různé národy = různé ideje)
- “mysl je tabule rasa”
- jednoduché ideje vznikají díky smyslů, které pak rozum (refexe) organizuje do idejí složitějších
- Dvě pojednání o vládě- Přirozený stav má přirozený zákon
- platí rovnost mezi lidmi (kdyby Bůh chtěl nějakého vyššího velitele, zvolil by ho, ale to neudělal)
- proto že si jsou lidi rovni, nesmí druhému škodit na zdraví, svobodě nebo majetku
- oko za oko, zub za zub
- nikdo nemá právo střádat a spotřebovávat více majetku, než potřebuje pro svou obživu
- legitimní vláda = vláda, která chrání přirozený stav
- klade velký důraz na vzdělání – tvrdí, že by mladí muži měli být vychováváni v gentlemany (vzdělání 3 důležité složky):
1) tělesná výchova (otužování, sport, hygiena, čerstvý vzduch)
2) mravní výchova (kázeň a disciplína)
3) rozumová výchova
https://cs.wikipedia.org/wiki/John_Locke
Isaac Newton (17-18. Století)- anglický fyzik, matematik, astronom, přírodní filosof, alchymista a filosof - položil základy klasické mechaniky
- popsal zákony gravitace a tři zákony pohybu
- optika: sestavil zrcadlový dalekohled
- rozvedl teorii barev (rozklad bílého světla)
- zkoumal také rychlost zvuku
- horlivý křesťan
- královnou Annou povýšen do rytířského stavu
- ve fyzice dokázal, že fyzické zákony platí nejen na Zemi, ale I ve vesmíru
- 3 pohybové zákony: Zákon setrvačnosti, Zákon síly, Zákon akce a reakce
- zobecnil binomickou větu v binomickou řadu
- položil základy kalkulusu a diferenciálním rovnicím
- Matematické principy přírodní filosofie
- s Leibnitzem spory o to, kdo vymyslel Kalkulus, s Hookem pak spory o Optice - po něm pojmenována jednotka síly Newton
- Newtonova houpačka
- pohybove zakony - https://cs.wikipedia.org/wiki/Newtonovy_pohybové_zákony
https://cs.wikipedia.org/wiki/Isaac_Newton
Thomas Robert Malthus (18 a 19. Století)- anglický ekonom a pastor
- teorie o růstu populace (malthusiánství)
- popsal příčiny bídy (nezaměstnanost) která je způsobena lidskými pudy (potravními a rozmnožovacími)
- lidstvo je spoutáno populačním zákonem - Esej o principu populace-
-- hlavni otazka jeho eseje se tyka moznosti rustu a zdokonaleni lidkseho rodu, zkouma nazory socialnich vizionaru (godwin napr)
http://casopis.hostbrno.cz/archiv/2004/10-2004/esej-o-principu-populace
http://demprechod.euweb.cz/3_4_malthus.htm
Tycho de Brahe (16. Století)- dán, astrolog, astronom, alchymista
- je považován za nejlepšího a nejpřesnějšího pozorovatele hvězdné oblohy
- působil v Praze jako dvorní astrolog na dvoře císaře Rudolfa II.
- pověst tvrdí, že zemřel na protržení močového měchýře, když nemohl ze společenských důvodů vstát od hostiny dříve než císař, pravděpodobně však otráven rtutí
- tvrdil, že Země je středem vesmíru, ale že kolem ní obíhá pouze Slunce a Měsíc
- ostatní planety pak podle něj obíhaly kolem Slunce
- kompromisní teorie mezi heliocentristy a geocentristy
Tycho Brahe vytvořil originální kosmologickou teorii: podle ní je sice Země středem vesmíru, ale kolem ní obíhá jen Slunce a Měsíc. Ostatní planety obíhají kolem Slunce. Vytvořil tak jeden z kompromisních modelů mezi geocentrickou teorií Ptolemaia a teorií heliocentrickouMikuláše Koperníka. Přesným měřením paralaxy dokázal, že komety se nacházejí vně měsíční dráhy. Na základě Brahových pozorování (především poloh Marsu) mohl o několik let později Jan Kepler formulovat své slavné zákony oběhu planet. Před tím se ale střetl s Tychovými dědici a naměřená data získal až po zákroku císaře.Na Brahovu počest byl pojmenován měsíční kráter Tycho.Ve své astrologické praxi prosazoval myšlenku, že postavení nebeských těles pozemské události ovlivňuje, nikoliv předurčuje. Sepsal dva astrologické traktáty (jeden o vlastním systému výpočtu astrologických domů). Tato díla se nedochovala.
Evangelista Toricelli (17 století)- italský fyzik a matematik
- vynalezl rtuťový barometr (rtuť 14x hustší než voda) - první vědecký popis toho, jak vzniká vítr
Pierre Gassendi (17. Století)- francouzský filosof, kazatel, vědec, astronom a matematik - jako první zmapoval dráhu Merkuru
Jeremy Bentham (18-19. Století)- britský právní teoretik, filosof, radikální společenský reformátor, kritik lidských práv
- byl liberalista, pro volný obchod, a první myslitel co se vyslovil pro volební právo vzdělaných žen
- chtěl co největší štěstí pro co největší počet
- byl pro to, aby se přestupky, které nikomu neškodí, netrestali (například homosexualita) - naopak pro zločince přísné tresty, včetně tělesných
- berthamova racionalisticka etika - je zalozena na trech sloupech - proziravosti, poctivosti a dobrocinnosti, protoze cilem kazdeho jednani je zvetsova stesti a omezovat strasti a protoze miru stesti lze podle nej dokonce zmerit, lze na zaklade "poctu obsastneni" kvalitu kazdeho jednani presne urcit. rozhodujici je trvani, intenzita a blizkost a jistota pocitu blaha, pocet osob, ktere je zakusi a vyhlidka na to, ze z neho vzniknou dalsi. protoze jde o minimalizaci utrpeni, zaslouzi si podle nej ochranu vsichni, kdo mohou trpet, a to nejen lide, ale i zvirata.
- hajil lichvu, volne urokove sazby, zastaval statem rucenou minimalni mrzdu pro kazdeho, povinne zdravotni pojisteni a statni podporu rustu v hodpodarstvii populace
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jeremy_Bentham
Panoptikon (z řec. pan – vše, optikos – viděný) je architektonický koncept budovy, který by umožnil stálý dohled nad jejími obyvateli. Vytvořil jej anglickýutilitaristický filosof a reformátor Jeremy Bentham.
- horlivý křesťan
- královnou Annou povýšen do rytířského stavu
- ve fyzice dokázal, že fyzické zákony platí nejen na Zemi, ale I ve vesmíru
- 3 pohybové zákony: Zákon setrvačnosti, Zákon síly, Zákon akce a reakce
- zobecnil binomickou větu v binomickou řadu
- položil základy kalkulusu a diferenciálním rovnicím
- Matematické principy přírodní filosofie
- s Leibnitzem spory o to, kdo vymyslel Kalkulus, s Hookem pak spory o Optice - po něm pojmenována jednotka síly Newton
- Newtonova houpačka
- pohybove zakony - https://cs.wikipedia.org/wiki/Newtonovy_pohybové_zákony
https://cs.wikipedia.org/wiki/Isaac_Newton
Thomas Robert Malthus (18 a 19. Století)- anglický ekonom a pastor
- teorie o růstu populace (malthusiánství)
- popsal příčiny bídy (nezaměstnanost) která je způsobena lidskými pudy (potravními a rozmnožovacími)
- lidstvo je spoutáno populačním zákonem - Esej o principu populace-
-- hlavni otazka jeho eseje se tyka moznosti rustu a zdokonaleni lidkseho rodu, zkouma nazory socialnich vizionaru (godwin napr)
http://casopis.hostbrno.cz/archiv/2004/10-2004/esej-o-principu-populace
http://demprechod.euweb.cz/3_4_malthus.htm
Tycho de Brahe (16. Století)- dán, astrolog, astronom, alchymista
- je považován za nejlepšího a nejpřesnějšího pozorovatele hvězdné oblohy
- působil v Praze jako dvorní astrolog na dvoře císaře Rudolfa II.
- pověst tvrdí, že zemřel na protržení močového měchýře, když nemohl ze společenských důvodů vstát od hostiny dříve než císař, pravděpodobně však otráven rtutí
- tvrdil, že Země je středem vesmíru, ale že kolem ní obíhá pouze Slunce a Měsíc
- ostatní planety pak podle něj obíhaly kolem Slunce
- kompromisní teorie mezi heliocentristy a geocentristy
Tycho Brahe vytvořil originální kosmologickou teorii: podle ní je sice Země středem vesmíru, ale kolem ní obíhá jen Slunce a Měsíc. Ostatní planety obíhají kolem Slunce. Vytvořil tak jeden z kompromisních modelů mezi geocentrickou teorií Ptolemaia a teorií heliocentrickouMikuláše Koperníka. Přesným měřením paralaxy dokázal, že komety se nacházejí vně měsíční dráhy. Na základě Brahových pozorování (především poloh Marsu) mohl o několik let později Jan Kepler formulovat své slavné zákony oběhu planet. Před tím se ale střetl s Tychovými dědici a naměřená data získal až po zákroku císaře.Na Brahovu počest byl pojmenován měsíční kráter Tycho.Ve své astrologické praxi prosazoval myšlenku, že postavení nebeských těles pozemské události ovlivňuje, nikoliv předurčuje. Sepsal dva astrologické traktáty (jeden o vlastním systému výpočtu astrologických domů). Tato díla se nedochovala.
Evangelista Toricelli (17 století)- italský fyzik a matematik
- vynalezl rtuťový barometr (rtuť 14x hustší než voda) - první vědecký popis toho, jak vzniká vítr
Pierre Gassendi (17. Století)- francouzský filosof, kazatel, vědec, astronom a matematik - jako první zmapoval dráhu Merkuru
Jeremy Bentham (18-19. Století)- britský právní teoretik, filosof, radikální společenský reformátor, kritik lidských práv
- byl liberalista, pro volný obchod, a první myslitel co se vyslovil pro volební právo vzdělaných žen
- chtěl co největší štěstí pro co největší počet
- byl pro to, aby se přestupky, které nikomu neškodí, netrestali (například homosexualita) - naopak pro zločince přísné tresty, včetně tělesných
- berthamova racionalisticka etika - je zalozena na trech sloupech - proziravosti, poctivosti a dobrocinnosti, protoze cilem kazdeho jednani je zvetsova stesti a omezovat strasti a protoze miru stesti lze podle nej dokonce zmerit, lze na zaklade "poctu obsastneni" kvalitu kazdeho jednani presne urcit. rozhodujici je trvani, intenzita a blizkost a jistota pocitu blaha, pocet osob, ktere je zakusi a vyhlidka na to, ze z neho vzniknou dalsi. protoze jde o minimalizaci utrpeni, zaslouzi si podle nej ochranu vsichni, kdo mohou trpet, a to nejen lide, ale i zvirata.
- hajil lichvu, volne urokove sazby, zastaval statem rucenou minimalni mrzdu pro kazdeho, povinne zdravotni pojisteni a statni podporu rustu v hodpodarstvii populace
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jeremy_Bentham
Panoptikon (z řec. pan – vše, optikos – viděný) je architektonický koncept budovy, který by umožnil stálý dohled nad jejími obyvateli. Vytvořil jej anglickýutilitaristický filosof a reformátor Jeremy Bentham.
Darwin a přírodní výběr 1809-1882
- zakladatel evoluční biologie, evolucni teorii opiral o prirodni vyber a pohlavni vyber - pohlavni vyber zavisi na prevaze urcitych jedincu nad druhymi stejneho pohlavi, zatimco prirodni vyber zavisi na viteztvi obou pohlavi, v kazdem veku, za normalnich podminek zivota.
- byl synem lekare a botaninka, studoval prirodopis v tropech v jizni americe
- dílo : TEorie vzniku druhu - evolucni teorie - nejslavnejsi a nejzavaznejsi dilo, povazoval za zakladni myslenku prirodni vyber jedince,
Každý druh je dostatečně hojný tak, že když všichni potomci přežijí a reprodukují se, populace bude růst. (fakt)
Navzdory pravidelným změnám zůstává populace zhruba stejně veliká. (fakt)
Zdroje, například potrava, jsou omezené a relativně stabilní v průběhu času. (fakt)
Boj o přežití přetrvává. (závěr)
Každý jednotlivec v populaci se liší od jiného. (fakt)
Mnoho těchto odchylek je dědičných. (fakt)
Jedinci málo přizpůsobení životnímu prostředí nemají šanci na přežití a rozmnožování; jedinci více přizpůsobení životnímu prostředí mají větší šanci na přežití, rozmnožování a předání dědičných rysů budoucím generacím, které vytváří proces přirozeného výběru. (závěr)
Tímto pomalým procesem se populace adaptují svému prostředí, tyto změny se v průběhu času akumulují a vytvářejí nové druhy. (závěr)
Každý druh je dostatečně hojný tak, že když všichni potomci přežijí a reprodukují se, populace bude růst. (fakt)
Navzdory pravidelným změnám zůstává populace zhruba stejně veliká. (fakt)
Zdroje, například potrava, jsou omezené a relativně stabilní v průběhu času. (fakt)
Boj o přežití přetrvává. (závěr)
Každý jednotlivec v populaci se liší od jiného. (fakt)
Mnoho těchto odchylek je dědičných. (fakt)
Jedinci málo přizpůsobení životnímu prostředí nemají šanci na přežití a rozmnožování; jedinci více přizpůsobení životnímu prostředí mají větší šanci na přežití, rozmnožování a předání dědičných rysů budoucím generacím, které vytváří proces přirozeného výběru. (závěr)
Tímto pomalým procesem se populace adaptují svému prostředí, tyto změny se v průběhu času akumulují a vytvářejí nové druhy. (závěr)
Podmínky přirozeného výběru
Charles Darwin definoval pro fungování přirozeného výběru tyto čtyři podmínky:[1]Organismus zplodí v průměru za život více než jednoho plodného potomka.
Existuje určitý selekční tlak, čili organismy s některými vlastnostmi mají větší šanci na přežití, než jiní.
Existuje vnitrodruhová variabilita, jednotliví příslušníci jednoho druhu se tedy od sebe liší.
Existuje heredita, potomci se v průměru podobají více svým rodičům, než ostatním členům populace.
Adam Smith - 1723 -1790
Skotsko, ekonom a filosof, zakladatem moderni ekonomie a predstavitel skotskeho osvicenstvi
Jeho dílo bylo zaměřeno na detailní rozpracování celé ekonomiky - pojednává o hodnotě výrobku, lidské práci, poptávce a nabídce, hodnotě peněz, hodnotě statků, funkci a způsobech směny zboží a materiálu, funkci toku zboží a poptávky po lidské práci. Je to komplexní filozofické zmapování celého ekonomického systému v raně kapitalistické společnosti, které dalo směr dalšího vývoje makro- a mikroekonomiky dalších generací, ujednotilo a vyvrátilo nesčetné nesmysly, které byly hromaděny po věky.
Neviditelná ruka trhu - BOHATSTVI NARODU - Argumentoval, že každý jedinec, který maximalizuje svoje výnosy, současně maximalizuje i celkové výnosy společnosti jako celku, protože tyto celkové výnosy jsou identické jako je součet všech individuálních výnosů. Sám Smith však pojem neviditelná ruka trhu použil v célém svém díle jen třikrát, jednou v knize Bohatství národů, podruhé v Teorii morálního cítění a potřetí v
_______________________
_______________________
Osvícenství
je intelektuální hnutí, životní postoj a filosofický směr 17.-18. století, který znamenal převrat ve vývoji evropského myšlení. Osvícenství je odmítavou reakcí na barokní religiozitu, proti níž staví vlastní prostředky a možnosti člověka: racionalismus, logiku a humanismus.
Liberalismus
(latinsky liber svobodný, liberalis svobody se týkající, svobodomyslný) je politický směr nebo také filosofický pohled, který stojí na tom, že svoboda je prioritní politická hodnota. Tato ideologie původně vznikla v 17. století v Anglii a má kořeny v evropském osvícenství.
Racionalismus
(z lat. rationalis, rozumový) znamená ve filosofii směr, který zdůrazňuje rozumovou stránku či složku poznání. Žádné poznání se neobejde bez hypotéz a teorií, neboť postupuje pomocí soudů a dedukcí.
Empirismus
směr ve filozofii a převládající přístup ve většině vědních oborů, který za jediný zdroj poznání pokládá smyslové zkušenosti.
Osvícenství
je intelektuální hnutí, životní postoj a filosofický směr 17.-18. století, který znamenal převrat ve vývoji evropského myšlení. Osvícenství je odmítavou reakcí na barokní religiozitu, proti níž staví vlastní prostředky a možnosti člověka: racionalismus, logiku a humanismus.
Liberalismus
(latinsky liber svobodný, liberalis svobody se týkající, svobodomyslný) je politický směr nebo také filosofický pohled, který stojí na tom, že svoboda je prioritní politická hodnota. Tato ideologie původně vznikla v 17. století v Anglii a má kořeny v evropském osvícenství.
Racionalismus
(z lat. rationalis, rozumový) znamená ve filosofii směr, který zdůrazňuje rozumovou stránku či složku poznání. Žádné poznání se neobejde bez hypotéz a teorií, neboť postupuje pomocí soudů a dedukcí.
Empirismus
směr ve filozofii a převládající přístup ve většině vědních oborů, který za jediný zdroj poznání pokládá smyslové zkušenosti.
- liberální myšlenkové hnutí
. opak barokního religionismu - v popředí člověk, rozum
- Immanuel Kant
. opak barokního religionismu - v popředí člověk, rozum
- Immanuel Kant
- politický směr či filosofický pohled, který stojí na tom, že svoboda je prioritní politická hodnota
- stát považuje za nutný k ochraně svobody
- občan by měl mít co největší svobodu
- stát považuje za nutný k ochraně svobody
- občan by měl mít co největší svobodu
- směr ve filosofii, který za jediné možné poznání považuje rozumové poznání - pravé poznání je možné jen díky rozumovým soudům
- v protikladu k empiristům
- základem je Descartův výrok Myslím, tedy jsem
- např. G.W.Leibnitz
- v protikladu k empiristům
- základem je Descartův výrok Myslím, tedy jsem
- např. G.W.Leibnitz
- jediný zdroj poznání jsou smyslové zkušenosti
- opakovaný pokus a měřitelné výsledky
- John Locke, George Berkley a David Hume
- reálné pro ně nejsou věci, ale vjemy těchto věcí
- opakovaný pokus a měřitelné výsledky
- John Locke, George Berkley a David Hume
- reálné pro ně nejsou věci, ale vjemy těchto věcí