baroko

BAROKO

kulturni a historicka epocha mezi renesanci a osvicenstvim

sloh evropskeho kontinentu

rany barok  1620 - 1680

vrcholny barok 1680 - 1740

pozdni barok 1740 - 1780

rokoko - zaverecna faze barokniho stylu 1725/30 - 1775/80

dva smery baroka :

--- klasicizujici - strohe, navazuje na renesanci a pozdeji prichazi po klasicismu (na konci 18stol), charakteristicke pro rane krestanske italske baroko..

--- radikalni dynamizujici barok - rimsky, stredoevropsky - rozbujely, pohybovy

- goticky znamena barbarsky, puvodne hanlive oznaceni kmenu gotu, slovo barokni - absurdni nebo groteskni

- manyrismus - afektovanost, plytke napodobovani

- zakladni znaky - vyraz, vzruseni, prekypujici bohatost, velkolepost vyzdoby, opticka iluze, v architekture navazuje na renesancni principy, ale rozviji je

- zakladni smery baroka se formovaly v italii, dale v 18stol ve stredni evrope - rakousko, ceske zeme, bavorsko

- v malirstvi a socharstvi se zameruje na dramaticke vyjevy a dusevni stavy

- gesamtkunstwerk - spojeni vsech prostredku umeni v jedine monumentalni dilo - dosahnout co nejpusobivejsiho ucinku

- umelecke predpoklady - mesta vignola, palladio - anticke zakonitosti, zasady, anticky tektonicky rad, tvarova vyrovnanost, vyusteni do klasicismu // MICHELANGELO - umelecka svoboda, neklid, pohyb, nadvlada tvurci myslenky

BAZILIKA SV. PETRA V RIME - MICHELANGELO

- v 72letech byl poveren dokoncenim a vedenim stavby, vratil se k bramantiho koncepci, kterou pozmenil - chram mel mit jednu kupoli a tvar reckeho krize, michelangelo vystavel apsidu a stred krize, zesilil puvodni zdi

ŘÍM - v 17.stol se stal reprezentantem a triumfem katolickeho majestatu vyjadrenem prostrednictvim architektury a umeni, stal se centrem umeleckeho sveta a zdrojem inspirace pro zapadni svet, pod papezskym patronatem se mesto promenovalo do barokni podoby / Papez Urban VIII. Alexander VII.

LORENZO BERNINI 1598-1680, Itálie

- italsky sochar, malir a architekt, byl podporovan papezem Urbanem VIII, byl dokonalym portretistou, zachytil pomijivy vyraz, pro jeho model nejtypictejsi, hluboka znalost lidskeho chovani

Baldachýn 1623-1633 - prvni zakazka pro kostel sv. Petra za papeze urbana VIII, cca 29m - vysoky jako ctyrpatrova budova

-- Monument papeze urbana VIII

-- Extáze sv. Terezy - Santa Maria della Vittoria, řím, dílo je zasvedcene spanelske svetici svate terezii, jeptisce z 16stol, ktera ve zname knize popsala sve myticke vidiny - o okamziku bozske extaze, kdy ji bozi andel protkal srdce zlatym horicim sipem a zaplavil ji bolesti spolu s nevyslovitelnou blazenosti, svetice v extazi omdleva - dilo prilis emocionalni, vysoka intenzita vyrazu obliceje

Kolonáda sv Petra v Římě - Rozšířil Madernou plánované náměstí sv. Petra, oddálil křídla od sebe a upravil přístup k bazilice, aby tak zvýraznil průčelí chrámu, což dodává chrámu onu monumentálnost, která chybí Madernově fasádě. Kolonáda byla dokončena v roce 1666.

- další díla : David, Apollo a Dafné, /nos Prosephiny

FRANCESCO BORROMINI

- predstavitel vrcholneho baroka, architekt, mucil ho strach z nedokonaleho provedeni sve tvorby, nakresy mu trvaly dele nez samotna stavba, nakresy byly variantami na dane tema, v umeni pohrdal konvencemi spachal sebevrazdu tak. ze si zabodl mec do hrudi.

- kostel Carlo alle Quatro Fontane v Rime - ustredni prostor rozmistil klasicky, doplnil mensimi prostory, dokud nevznikl docela novy pudorys, elipsovite tvary pronikaji mezi sebe, nejsou skloubene. vytvoril iluzionistickou perspektivu a i dekorace je tomu prizpusobena

- kostel San Ivo Sapienza - kostel pro rimskou univerzitu, jeho druhe velkolepe dilo, pudorys sestiuhelnikovy, jehoz strany stridave nahradil trojuhelniky a pulkruhovymi nikami, expanze vnitrniho prostoru, kostel pusobi jakoby se hybal, vez ve forme spiraly, nikdy predtim nebyla takto pouzita - sneci ulita, muslimsky minaret, musle..

MALÍŘSTVÍ

ANIBALE CARRACI (1560-1609)

- privrzenec klasicke krasy, citlivost k detailu, zalozil akademii zadostivych slavy a uceni, 

- Pallazo Farnese - mytologicke fresky, pod vlivem rafaelovych del

CARAVAGGIO (1571 - 1610)

- byl divoky a popudivy, snadno se urazil a dokonce nekoho bodl dykou, chtel pravdu, nebal se osklivosti, idealni krasou pohrdal, byl odsouzen jako naturalista, jeho svetlo je ostre v kontrastu s hlubokymi stiny, temer osilnuje. mistr serosvitu, dramatickych kompozic / Neverici Tomas, Bakchus

FRANCIE

- králove a slechta chteli davat na odiv svou moc a zvysovat svuj vliv na mysleni lidi, take chteli vypadat jako bytosti jineho druhu

- LUDVIK XIV - versaillsky palac - 1655-82 - velice rpzsahla stavba, zamerem architektu bylo seskupovat obrovske masy budov do jasne vymezenych kridel, a dat kazdemu z nich pusobivou aristokraticnost a velkolepost,  Zrcadlovy sal - 1678 Mansart - 357 zrcadel - Charles de brun vedl dekoraterske prace

PETR PAUL RUBENS - zaci pracovali pod jeho vedenim, casto jen udal prvotni skicu a nasledne dilo dokoncil, doopravil, dal mu svym stetcem zivot, 

- Cyklus 24obrazu Marie Medicejske pro Luxemboursky palac v Parizi 1621-25 - napr. obraz madona obklopena svetci

NIZOZEMÍ

RUBENS vs. REMBRANDT

Peeter Rubens / Antwerpy - velikan obraceny navenek, jeho tvorba je syntezou domaci nizozemske tradice a benatske malby, dokaze strhnout, opojit i dojmout, nechybi ovsem ani nabubrelost, afektovanost. Italska zaliba pro obrovska platna, jeho hlavnim nastrojem je stetec, pouziva jemne doteky svetla, dojem zivota, zivosti, ma nadani pro usporadani velikych barevnych kompozic,  ktere naplnoval energii a zivotem, splnoval pozadavky na okazalost

Rembrandt van Rijn - byl o jednu generaci mladsi nez Rubens, obraci se do vlastniho vnitrniho sveta, prenesl kompozicni principy italskeho cirkevniho barokniho malirstvi na svetsky obraz a pouziva jich k dodani smyslu a hodnoty obycejnym lidem, vecem a udalostem. OBRAZY : Autoportrety, Anatomie doktora Tulpa - objednany skupinovy portret

vs. Carravagio - pouzivaji chiaroscuro - dramaticky kontrast svetla a stinu, oba prozili hloubku osobni tragedie

ZÁTIŠÍ - v 17stol se stalo samostatnou formou, zejmena v nizozemi. nebylo povazovano za nejdulezitejsi druh umeleckeho projevu, ale bylo velmi popularni. napr. Carravagio, kosik s ovocem.

ŠPANĚLSKO

DIEGO VELAZQUEZ (1599 - 1660)

-  dvornim malirem krale FilipaIV, studoval mistry, napr tiziana.. jeho triumfem byly harmonicke barvy, citliva prace se stetcem,  Obraz Dvorni damy - portret panovnika - zrcadlo na zadn stene atelieru odrazi krale a kralovnu a v hlavnim planu je infantka a jakoby zadni vyjev, to co melo byt skrtyto (pusobi jako fotografie)

ČECHY

- do čech proniklo baroko s pul stoletym zpozdenim - po skonceni 30lete valky (1618-1648), dramaticka doba podbelohorska - po skonceni dochazi k velke stavebni a umelecke konjunkture, vrchol - pozdni barok - po roce 1700 - v prvni ctvrtine 18stol, v cechach nalezl odezvu radikalni proud italskeho baroka.

- po polovine 18stol zasahl nase zeme klasicismus - kdy patos ustupuje strizlivosti

- jezuite - rad zalozen kolem 1540, Ignac z lyoly

Kostel sv. Ignace na Karlove namesti - vybudovan 1665-1670 jezuity, stavba byla zahajena C.Lurangem a polirem D.Lurangem

Architekti

Kryštof Dietzenhofer (1635 – 1721) 

Kilián Ignác Dietzenhofer (1689 -1751) 

Jan Blažej Santini Aichl (1677 - 1723)

Působení rakouských architektů u nás:

Jan Bernard Fišer z Erlachu (1656 - 1723) 

Johann (Jan) Lucas Hildebranndt

Malíři

Karel Škréta 1610 – 1674
Petr Brandl 1668 – 1735
Michael Leopold Willmann (1630 – 1706) 

Jan Kryštof Liška (kolem 1650 – 1712) 

Jan Kupecký 1666 – 1740
Václav Vavřinec Rainer (1689 – 1743)
grafik Václav Hollar (1607 - 1677)




Sochaři

JAN JIŘÍ BENDL (1620-1680)
FERDINAND MAXMILIÁN BROKOFF 1688 - 1731 

MATYÁŠ BERNARD BRAUN 1684 – 1738
IGNÁC FRANTIŠEK PLATZER 1717 – 1787